aston martin db5 složen

Lego je bez diskuze fenomenální stavebnice, po které touží několik posledních generací dětí a podivínských dospělých. Já jsem kdysi dávno nebyl výjimkou. Matně se mi teď vynořuje z podvědomí, že jsem snad měl pár kostek z nějaké napodobeniny, ale originální LEGO bylo pro mne nedostupné. Jednou to ale muselo přijít a teď, jako starý chlap, jsem obdržel narozeninový dar v podobě bondovského auta Aston Martin DB5. Je to slavný model z roku 1963, který si o rok později zahrál v Goldfingerovi (poté v několika dalších filmech s 007), kde měl samozřejmě nadstandardní vybavení, kterému vévodí katapultovací křeslo spolujezdce, což je zřejmě nejkrutější vychytávka, která hraničí až se zvrhlým humorem. Vezete se v luxusním autě a najednou se nad vámi otevře střecha, kterou vzápětí proletíte ven.  
Lego verze je samozřejmě extrémně vzdálená elegantnímu designu DB5. Výsledek však, až na detaily, nevypadá úplně špatně. Základní tvar to plus mínus má a co je důležité, i nějaké funkce. Krom otevírání dveří, motoru a kufru, si můžete změnit poznávací značku, světla proměnit v kulomety, vysunout štít proti prostřelení zadního okénka a hlavně… hlavně můžete vystřelit sedadlo spolujezdce, což je prostě sranda. Velká sranda. Můj obdiv mají konstruktéři, kteří celý model navrhli, protože ta mechanika, kdy se zatáhnutím za část zadního nárazníku nejdříve odsune střecha a potom vystřelí sedadlo, je neuvěřitelná.

Samotné skládání je trochu opruz. Není to tak jednoduché, jak jsem si myslel, protože těch kostiček je opravdu hodně a člověk musí dávat pozor. Zároveň je to pořád hračka, takže to není až tak velká výzva vyžadující plné zapojení mozku. Je potřeba si to trpělivě odsedět a brát to relaxačně. Já si k tomu pouštěl vzdělávací pořady o hlavonožcích.
Kreativita, se kterou je LEGO spojováno, je v případě takového konkrétního modelu nulová. To mi trochu vadilo a na začátku jsem nevěřil, že se mi bude chtít to dát celé dohromady. Nebyla tam motivace, protože ve finále ne mne nečekal krásný výstavní model do sbírky. Některé hračky mám rád jako designové objekty a zejména autíčka tak trochu řadím mezi své koníčky, ale při vší své hravosti jsem na Lego evidentně přestárlý. Mám však radost, že jsem si mohl odškrtnout další rest z dětství.

  • 12. 12. 2019

ledvinky

Módní trendy vznikají mimojiné tak, že se návrhář něčím někde inspiruje, vytáhne nějakou polozapomenutou šílenost, hodí to na přehlídku, kterou pak kopírují módní značky a prodávají to lidem. Takže třeba producent módního odpadu Gucci odněkud, zřejmě od celebrit, vytáhne geniální nápad, že by jejich kolekce měla býti obzvláštněna módním doplňkem z temných dob - ledvinkou - a netrvá ani rok a tuto nádheru svorně převezmou ostatní módní značky a další trend je na světě. Ledvinky jsem nikdy nekritizoval. V první polovině devadesátek jsme je nosili všichni a vždy jsem chápal, že pro mnoho lidí mají praktický význam. Na jejich návratu mne ale udivuje, že je nosí i ti, kteří jimi ještě před rokem opovrhovali. Ledvinka byla takový outsider, kterého udržovali při životě jen lidé údajně bez vkusu. Takové ty vysmívané typy, co ještě nosí ponožky v sandálech a igelitku ze supermarketu. Teď si tuhle kapsičku osvojily masy a i když ji třeba nenosí kolem pasu, tak je to pořád ta stejná věc, kterou by si na sebe před krátkým časem v žádném případě nevzaly. Je naprosto šílené, jak snadno se dá lidem něco vnutit. Jak lehké je posunovat vkus civilizovaného světa. Pokud se může vrátit ledvinka, pak můžeme očekávat cokoliv. Co se dnes odsuzuje, to bude zítra v oblibě. Je to trochu děsivé, protože při tomto trendu by se mohl za chvíli objevit mullet.

  • 10. 07. 2019